Institut národní paměti, Papežská univerzita Gregoriana a Papežský výbor pro historické vědy pořádaly mezinárodní vědeckou konferenci s názvem „Svatý stolec a totalitní systémy ve 20. století: nové perspektivy a výzkumné přístupy“. Uskutečnila se v Římě ve dnech 28.–29. října 2026. Naši fakultu zde zastoupila vedoucí katedry církevních dějin a dějin křesťanského umění doc. Jitka Jonová.
20. století bylo obdobím rozvoje a upevňování totalitních systémů. V různých částech světa se moci chopili jednotlivci či skupiny, kteří podrobovali občany útlaku a prostřednictvím válek narušovali nezávislost jiných států. Některé národy střední a východní Evropy zakusily tragickou zkušenost s totalitními režimy. Jaký postoj zaujal Svatý stolec vůči těmto režimům? Disponoval spolehlivými a komplexními informacemi o jejich činnosti? Dokázal Vatikán prostřednictvím své diplomatické a církevní sítě proniknout do míst, kde se odehrávaly nejtragičtější události, a poskytnout konkrétní pomoc? A do jaké míry ovlivňovala vatikánská diplomacie a politika globální mocenskou rovnováhu v průběhu 20. století?
Úvodní přednášku vedl kardinál státní sekretář J. Em. kard. Parolin. Zmínil v ní, mimo jiné, i schizmatickou tzv. katolickou akci v Československu.
Projev kard. Parolina:
Potřeba znovu kriticky promýšlet úlohu a působení církve tváří v tvář totalitarismu vyplývá nejen z postupného zpřístupňování vatikánských archivů, ale také z metodologického rozvoje současné historiografie. Tyto nové výzkumné perspektivy dnes umožňují znovu zkoumat přítomnost církve v jednotlivých zemích a její složité vztahy s různými totalitními systémy, a to z nového a diferencovanějšího pohledu.
Doc. Jitka Jonová vystoupila s příspěvkem na téma „Nástup komunistického režimu v Československu a omezení diplomatických vztahů se Svatým stolcem od konce druhé světové války do roku 1950“, který se zaměřil na postupné omezování svobodného působení katolické církve v Československu ze strany státu, zvláště po únoru 1948. „Komunistická moc neváhala využít jakékoliv záminky pro diskreditaci katolické církve, např. událost Čihošťského zázraku byla zneužita jako příklad podvodného zázraku organizovaného Vatikánem a také jako záminka pro vypovězení posledního papežského diplomata, kterým byl mons. De Liva, v březnu 1950,“ uvedla doc. Jitka Jonová.
Konferenční příspěvky reflektovaly různé formy totalitních režimů a jejich působení na katolickou církev v Evropě, ale i v Latinské Americe. „Bylo zajímavé porovnávat zkušenosti jiných zemí se situací v Československu v době komunismu. Konference byla také milým setkáním s dalšími badateli, kteří se věnují podobným tématům. S některými z nich se setkávám i při svých výzkumech ve vatikánských archivech,“ doplnila Jonová.
